Jsme zpátky a jestli jste si mysleli, že máte od nás pokoj, tak jste se pěkně spletli. Ne, že bychom na vás jako kašlali, ale nestíhali jsme. Předminulý víkend Pražák strávil pracovně v práci a ten další jsme zase strávili pracovně doma…
Nebo navštívit husí festival na Náplavce a dát si tam kachnu a kachní játra.
Nebo obdivovat mimozemšťany čerstvě na zem spadlé…
… a současně i odhodlanost umělců šířit do světa svá velká poselství. A uznáváme, že nebýt jich, tak jsme úplně mimo. Naštěstí jsme měli stáhnutou oficiální aplikaci Signal-Festivalu, takže jsme věděli, že se jedná o mimozemšťany, kteří právě spadli na zem a zvědavě zkoumají okolí (omluvte, prosím, že Pražákův jazyk zde zřejmě není tak květnatý jako původní autorova anotace), kterážto scéna odkazuje na jistý česko-francouzský animovaný seriál z roku 1973, který jsme teda shodou okolností kdysi viděli… No a teď si představte, že bychom byli jako jedna náhodná kolemjdoucí, která své ratolesti vysvětlovala, že to jsou nejspíš nějací sportovci, kteří se chystají ke startu…
Jinak nás signal festival zaujal zejména tím, že všechny projekce, které nejspíše za něco stály, byly vylepšeny minimálně stometrovou frontou… zřejmě to nějak souviselo se vstupným zdarma, každopádně nás to dokázalo dokonale odradit.
No a tenhle víkend jsme měli opět poznávací zájezd do Jižních Čech. Pražačka se vzdělávala ve vědách ekonomických, a když se dost navzdělávala a my ostatní dost naspali, vydali jsme vzdělávat zejména v historii rodu Schwarzenbergů. Tentokrát jsme stihli do Českého Krumlova dojet včas, aby nás nechali ještě prohlédnout interiéry zámku.
A v neděli jsme potom pokračovali na Hluboké. Bylo sice docela zima a sluníčka pomálu, ale taky o to míň divuchtivých turistů jsme potkali.
Tak tohle prý nechal všechno Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu přestavět (z původně renesančního a barokního zámku), protože se jeho manželce Eleonoře zalíbilo něco podobného v Anglii. A ona prý sama dokonce spoustu interiérů a částí zámecké zahrady sama navrhla. No něco nám to připomíná, tak už jen chybí, abychom také disponovali jměním výše jmenovaného šlechtice…
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací a o některé se podělíme i s vámi. Vidíte ten znak? Tak se podívejte ještě blíž.
A teď si přečtěte motto rodu Schwarzenbergů a zkuste uhádnout, co vlastně „Nil nisi rectum“ znamená. Napovíme, že ti z vás, kteří stejně jako třeba Pražák mají alespoň elementární vzdělání ve vědách anatomických, budou zřejmě znevýhodněni…
Prosíme hlasujte, aby náš výzkum měl dostatečnou statistickou sílu!
Za odměnu vám sdělíme, co znamená ten výjev na erbu. On se totiž na zámku nachází i v mnoha dalších opakováních.
Nejedná se o to, že by Schwarzenbergové přišli na alternativní způsob provedení lobotomie. Je to hlava Turka, kterého Adolf Schwarzenberg roku 1598 se svým vojskem porazil. Když jejich vojevůdci usekli hlavu, všimul si, že nějaký havran dostal zálusk na Turkovy oči. Scéna se mu asi tak zalíbila, že nakonec skončila i v rodovém erbu Schwarzenbergů. O tom, že jde ale asi o havrany mírumilovné, svědčí jistě fakt, že když v roce 1947 oba zámky (tak asi nějak jako samy od sebe, jak to vyznělo z úst průvodců) přešly do státního vlastnictví, havrani byli asi celkem v klidu a do nikoho neklovali. Stejně tak při prezidentských volbách v roce 2013…
Sečteno a podtrženo, v obou zámcích se nám moc líbilo a příště máme v plánu prozkoumat hrad Orlík, na kterém sídlil vítěz na Napoleonem u Lipska Karel Filip Schwarzenberg.
To by bylo, aby se dva kozorožci nevyfotili na kozorožci, žejo…
A na závěr ještě lekce houkání na lesy.
A pak už zpátky do Prahy.
Příští týden se vydáme zase na vesnici. Máme připraveno zbrusu nové nářadí na kácení a štípání dřeva, tak už se těšíme. A taky doufáme, že nám tam mezitím nezmrzly dýně.
Tak se mějte hezky – a malujte fresky.
pražáci na vesnici 
Především při otázce na text v erbu jsem byl trochu zvýhodněný – narodil jsem se a léta žil na území šlechticů Schwarzenbergů. Přesto jsem odpověď kliknul – i když v dnešním Kocourkově kolem současného SOUDNICTVÍ V ČECHÁCH příliš o právo nejde a skoro by se nabízela varianta druhá…. Já však věřím, že Marta Kubišová v písni bude mít jednou pravdu. Ale dosti již stesků, všimli jste si jak je ten podzim zase krásný (a ještě bude) – jako vždy! Bůh to krásně vymyslel a zařídil – ono je krásně na jaře, v létě, na podzim i v zimě !!! A zase se budu opakovat : „Jak tydlencty lidičky všechno stíhají ?“
Moc děkujeme, moc vaše povzbuzení potřebujeme !
Hezké všechny dny! J+J
To se mi líbíLíbí se 1 osoba