Koupili jsme před nějakou dobou statek z 19. století, který za komunistů sloužil jako víkendová chalupa pro lufťáky. Ačkoli bylo v té době chalupaření a chataření jednou z mála aktivit, ve kterých se mohly zlaté české ručičky vyvětrat a jakž takž vyžít, omezení zejména v materiálech byla značná. Když k tomu připočteme technologické nedostatky původní stavby, která už z dnešního hlediska po všech stránkách v podstatě „dožila“, nezbývá, než celý dům kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit, aby vyhovoval i takovým rozmazleným Pražákům.
Jestli se nám to podaří, nevíme, ale držte nám palce. Důležitá je asi i zmínka, že aktuálně obhospodařujeme ještě jedno obydlí se zahradou, takže občas nevíme, kde nám hlava stojí, a jestli se náhodou nářadí, které zrovna potřebujeme v místě A, nenachází v místě B, což dost situaci komplikuje. A tak postupujeme krok za krokem a k cíli se blížíme pomaličku s každým vykopaným pařezem nebo vyneseným pytlem nepořádku z půdy.
pražáci na vesnici 